"Áke byl vrozeně zbabělý, a proto dělal všechno, aby to v sobě překonal. Pistole mu dávala pocit bezpečí."
Kollberg namítl:
"Říkala jsi, že vyspěl. Ale z profesionálního hlediska to nepůsobí zrovna moc dospěle, když se někdo dá zastřelit zezadu od toho, koho sleduje. Mně se tomu ovšem, jak už jsem řek; nechce moc věřit."
"Právě;" řekla Äsa Torellová. "Já tomu dokonce nevěřím vůbec.
Něco tu nehraje."
Kollberg se zamyslel. Po chvíli řekl:
"Zbývá ovšem fakt, že po něčem šel a nikdo neví, po čem. Já to aspoň nevím. A ty taky ne. Je to tak?"
"Je."
"Změnil se nějak?"
Neodpověděla. Prohrábla si rukou krátké tmavé vlasy.
"Změnil," přisvědčila nakonec.
"A v čem?"
"Těžko říct."
"Tyhle fotografie s tou změnou nějak souvisí?"
"Ano. A hodně."
Natáhla ruku, vzala fotografie a podívala se na ně.
"Mluvit o tom by předpokládalo důvěru, kterou k tobě asi nemám," řekla. "Ale zkusím to."